Lunapark/funfair

.

Nakonec dojdeme do opušteneho parku kde sou videt same horské dráhy a všude je zhasnuto najdu svetlo a rozsvíti se a pak řeknu : Tak a máme to tu celý jen pro sebe řeknu s usměvem michodoem nebo všechno funguje . Takže ?? ja vím není to nic extra čekala by si asi že te zavedu na nejakej romantický záliv alebo takové neco ale přiznám se že jsem více akční typ zasmějuse a koukám se do jejich nádhernych očí až proste se nemužu přestat vynadívat takže mi zastane řeč .

Přeci jen se vydáme zanedlouho na cestu. Po celou dobu se snažím všemožně zjistit, kam máme namířeno - ovšem pokaždé bez úspěchu. Bohužel, budu si muset počkat na ten pravý okamžik. Který se dostaví jen o pár minut a několik ujitých metrů později. Zprvu je všude tma, vzápětí se však rozsvítí světla a mně se naskytne pohled na rozsáhlý lunapark. Omámeně kouknu na Mattiase, kterého jsem do té doby poslouchala jen napůl, jelikož jsem se jednoduše nemohla vynadívat. "Blázníš? Je to mnohem, mnohem lepší. Na pláž chodí každý, tohle je... speciální" vydechnu očarovaně. Nakonec se otočím přímo na Matta. Beze slova se natáhnu a obejmu jej. "Je to perfektní, děkuju" zašeptám mu do ucha, které mám nyní blízko svých rtů. Nakonec ji však pustím, přece ho nemůžu věznit napořád.

NO nemáš zač řeknu a překvapive se na ni usměju s velkým usměvem a s nadšením se vydáme na naší první schuzku nebo rande jak chcete jedno vím jiste chci aby si mne tento večer zapamatovala a užila si pořádne zábavu kterou jsem ji připrAVIL . a Ja S ASPON MOHL ZBAVIT STAROSTI žE PO MNE BKTO NEJDE .

Je mi jasné, že nejspíš potřebujeme oba jaksi vypnout, odpočinout si a hlavně si užít zábavu. Dnešní doba je však taková, že většina lidí na něco takového nemají pořádně čas, bohužel. Proto si musíme vážit okamžiků a jeden druhého. "Nikdy jsem tu nebyla" poznamenám věcně. Ostatně, to nebylo žádné překvapení. Nejde o to, že by nás sem rodiče vzít nechtěli, spíš to nikdy úplně nevyšlo. "Kam první? Navrhuji jednu z horských drah, ať máme parádní začátek." A nejlepší na tom všem? Žádné fronty.

Proč mi kradeš věty ? zasmeju se na ni a jemne ji chytim za chrbát a řeknu jo jasne horská dráha anemužu se dočkat paráda bylo to užásny cítit vítr ve vlasech horské dráhy . Hm na to durou vetu poznamenám : t, Tak jako tak,, ja se večne musel zaobíst bez toho aby mne nekto pronásledoval takže detsví jsem mnel nic moc no spíš občas uchechtnu se . a už to jede a svezeme se neskutečne jsem se zabával a cítili jsem že si to užíva i Cora bylo to parádni a akční a navíc být s ní bylo skvelé .

"Protože jsem je měla první, heč!" Nemám daleko k tomu, abych na něj rošťácky vyplázla jazýček. Hotový malý děcko, fakt že jo. Nu což, zábava musí být, i kdybych měla být jediná, která se baví. Upřímně by mě však zajímalo, jestli vůbec někdy dospěji do takových těch vážných dospěláků, jejichž jedinou starostí je práce. Pravděpodobně ne. Jelikož, jak to tak vypadá, už navždycky budu mít osmnáct. V tomhle ohledu je to zcela jistě výhoda. "Nerada bych oslavovala předem, ale mám pocit, že odteď už bude jenom líp. Tak či tak, plánuju ti pomáhat i v budoucnu. Jen tak snadno se mě totiž nezbavíš." Jemně Mattiase dloubnu do žeber. Ne nějak silně, spíš škádlivě. Však to znáte. Jen o pár okamžiků později už jsme však přímo na horské dráze, kde nemám na výběr a zkrátka si prostě užívám. Tu rychlost, adrenalin, vítr ve vlasech a samozřejmě i Mattovu přítomnost. Všechno to bylo dokonalé. Jen výstup mi dělá menší problémy, jelikož mírně roztřepané nohy ne a ne mě poslechnout. Proto se raději chytím Matta za rameno, alespoň na chvíli, než opět naberu balanc. "To... bylo něco. Příště mě musíš varovat" kolikrát jsem měla co dělat, abych pomalu nerozdrtila madlo. Nicméně na vůbec první pokus to bylo perfektní.

Smeju sz moc se smeju a vsimnu si ze mne drzi a a chytim ji za ruku a jednu ruku podllzim tak aby se o mne podepřela :,, zbavit se te ?? A proc ? Viš Coro ja uz jsem.o tom tak trochu premyslel a dospel jsem ze ja se te zbavit nechci usmeju se a zase se divam do jejich krasnych hnedych oci . Ehm tak co pokracujem ? Zeptam se pak se smichem

Vděčně se na něj usměji. Nejen z jednoho, ale hned z několika důvodů. To, co říkal, znělo upřímně. Navíc, cítím to. Tu upřímnost v jeho slovech. Pohled do očí mu opětuji. Snažím se najít odpověď na otázku, kterou si sama nejsem pořádně jistá. Párkrát pootevřu ústa v plánu ji jakkoli zformulovat, nakonec to však vzdám. Potřebuji více času. "Hm? No jasně, jdeme na to" odpovím rovněž se smíchem a vydám se tedy dále. "Půjdeme na ruské kolo? Prosím! Bude nádherný výhled po okolí." Navíc mám pocit, že něco na zklidnění mi jako mezizastávka třeba prospěje.

Tak ruské kolo teda řeknu usmevem a nastupíme do ruského kola kde je videť krásný výhľad a poviem : páni je to tu nádhera nevedel som že tak to tuto všetko može vyzerať tak parádne usmejem sa na Coru.

Pravdebodnr bych si vydupala všechno, takhle je však situace snadnější. Vlastně nevím proč, ale když souhlasí, jsem skoro štěstím bez sebe. "Vidíš? Říkala jsem ti to. Je to nádhera" usměji se zpět na Mattiase. "Navíc, jsem rada, že jsem tu právě s tebou. Vážně" natáhnu se a chytím ho za ruku.

Vážne ? zčervenám a stále ji držím ruku v tom momente jsem to pochopil Do cory jsem se zamiloval . Už chápu jaký to byl pocit a pak jsem řekl: Coro ?? ja ti musím neco říct

"Vážně" potvrdím s menším úsměvem. Bylo to jednoduše perfektní. Mnohem lepší než otřepaná restaurace nebo třeba kino. A možnost tu být právě s Mattem? Jednoduše nemůžu být spokojenější. "Co máš na mysli?" zavrtím se na místě, pro změnu o něco neklidnější. Ať je to cokoliv, snad to nebude příliš vážné.

Víš neco , od té doby co jsem te potkal si jako jiné holky si proste nádherná svvým spusobem nepotřebuješ se líčit a užívat si dokážeš pořádne ale k veci , ja , ja no líbiš se mi zakoktám se

Sklopím pohled k zemi. Kdybych se ještě mohla červenat, zřejmě bych nyní připomínala přesně dvojče rajčete. Takováto slova se poslouchají dobře, o tom žádná. "Děkuju, Mattiasi. Abych se přiznala, i já k tobě něco cítím. Beru tě jako víc než kamaráda, jen jsem to nedokázala vyjádřit. Jednoduše... jsi jiný. A to je dobře." Stále lehce roztřeseně se nahnu blíž, žmoulajíc si spodní ret. Nakonec se jednoduše seberu a políbím ho. Dlouze, vychutnávajíc si kouzlo okamžiku.

Polibíla mne byl jsem ve snu holka ktrou jsem líbil mne políbila nic lepšího jsem nemohl čekat že se to stane bylo to proste užásne. držel jsem ji pevne v naručí a užíval ten okamžik pak kdy sme s eodtáhli řekl jsem : si úžásna usměju se na ni.

I poté, co se odtáhneme, zůstanu v jeho náručí. Jednoduše proto, že se mi právě nikam posunovat nechce. "Jasně, že jsem. A taky nejlepší. A nejskvělejší" zasměju se a opřu si hlavu o jeho hruď. Takhle je mi nejlépe. Nakonec se však stejně musím zvednout, jelikož se dostaneme zpátky dolů. "Kam teď? Vyber ty" já už mám tak nějak splněno. Zatáhla jsem ho víceméně násilím.

No nevím usmeju si ale jedno místo mne napadá řeknu a ušklebím se na ni tak k nemu jdeme a už jsme tama konečne sme dorazili k tomu nejdesivjejšímu co nás poslední večer dneska čekalo

"Pokaždý, když nevíš, vyleze z toho nějaká bláznivost" odfrknu se smíchem, nicméně jej následuji. Zanedlouho už jsme na místě. "Předem tě varuju. Jestli tam někde jsou pavouci, tak za sebe neručím" nakrčím mírně nosík. Můžu být jak chci velký milovník zvířat, ale pavouci prostě ne.

haha neboj bude to aráda svezeme se na te nejužasnejší dráze řeknu ji a už sme nasedli a šli dolu desivou rychlostí a pak vidím jak si to užíva přitáhnu ji ks obě a políbim ji na tvář .

"No dobře. Věřím ti" bůhví, co za potvory tu pobíhá. Ne, raději to nechci vědět. Už pohled na celou jízdu mě znepokojí, ovšem v tom dobrém smyslu. Nejspíš. Nasedneme a po rozjezdu skoro nedýchám. Po celou dobu se tisknu Mattovi jako jediné záchraně. A pusu na tvář? Tu si patřičně užiju. Po skončení jsem vůbec ráda, že jsem přežila. "Ještě jednou ti za všechno děkuju. Měli bychom se ovšem nejspíš už vrátit. I když se mi vůbec nechce" povzdechnu si. Rozhodně to byl nejlepší den vůbec

Jo muj taky ak mám byť uprímny nikdy predtým som si to tak neužil bolo to parádne zasmejem sa a máš pravdu je na čase sa vrátiť hej mám nápad čo keby sme išli spolu ? Jasne ponukla ti byt a ty sa pýtaš že pojdeš s nou jako logicke no čo už chytím ju za ruku a poviem : ,, Tak pojdeme ? "

"Jasně, můžeme jít spolu" potvrdím s úsměvem. Neuškodí, když v domě strávím o jednu noc navíc. Zasloužím si to. Propletu si s ním prsty a kráčíme domů. K nám domů? Na to je ještě brzy, avšak jsem ráda, že Matt skončil právě u nás. Ne, že bych ji musela mít pod neustálým dohledem, ale alespoň bude nablízku.

Kráčim k ni a usmívam se a držím se s ní za ruku bylo to neskutečné našel jsem svoji lásku . a nečakal jsem že po tak desivém začátku se mi život protočí vzhuru nohama bylo to užásne . Byl jsem moc rád 6e jsem Získal Cořino srdce . Byla proste jedinečná jiná než ostatní holky akurát pro mne v hlavě jsem mnel všechno popořádku uspořádano a šel jsem s ní domu .