Hope Ariadne Garcia

Povaha:
Ďáblík s tváří anděla, tak je nejčastěji popisována těmi, kdož ji znají delší dobu. Má svou vlastní hlavu a když se zasekne, jen tak něco s ní nehne. Ráda a často si dělá věci po svém a na názory okolí až tak nehledí. Její nálady se střídají jako na horské dráze a za jediný den se jich vystřídá klidně i několik. Vždy musí mít pravdu, nic jiného si jednoduše nepřipouští. Pokud není po jejím, dokáže se pořádně vytočit, třeba i pro maličkost. Když někdo zdržuje nebo cokoliv trvá byť jen sebedelší dobu, je velmi podrážděná a často až nesnesitelná. Nejraději by si vše zařídila sama a to v co nejkratším možném čase. Není příliš radno ji rozčílit, jelikož velmi snadno vybouchne. Zanedlouho se však opět uklidní a je více přístupná. Nemá ráda samotu a často vyhledává společnost. Nemá problém začít konverzaci a je ochotna přistoupit na prakticky na jakékoliv téma. Často ráda využívá sakrasmus, což je mnohdy zabiják celé započaté konverzace. Je velmi dobrá herečka, čímž ostatní často přesvědčí. Hope je celkově velmi aktivní, snadno se nadchne pro jakoukoliv věc. Když si něco zamane, nehledí na to, že se třeba někomu znelíbí či dokonce poruší některé zákony. Duší je stále dítě, nevyspělé a hravé. Beze všeho se vrhne na někoho naprosto neznámého v objetí a drží se jako klíště. Ráda maluje, kdykoliv a kdekoliv. Její nejoblíbenější zvíře je beze sporu jednorožec. Nejlépe růžový. V Hope je totiž přes celou její povahu možné nalézt přítele, který dokáže hájit zájmy kamarádů jako své vlastní. Kdo se jednou dostane do blízkého okruhu, už se z něj tak snadno nevystoupí. Její největší vášní je kreslení, jak již padlo dříve. Na svůj věk maluje skutečně hezky. Nejspíš je to tím, že procvičuje takřka každý den. Má-li k tomu příležitost, její další oblíbenou aktivitou je bezcílné plácání se ve vodě, flákání se na břehu nebo hry s nejrůznějšími vodními živočichy. Hra s nimi je o dost jednodušší poté, co objevila jednu ze svých schopností. Bylo víceméně jen otázkou času, kdy se projeví, jelikož její matka disponuje tím samým darem.
Minulost (život):
Vše započalo čtvrtého dne v měsíci máji. Ten den přišla na svět holčička, kterou pojmenovali Hope. Její rodiče si potomka přáli už hodně dlouho, avšak pokaždé bez úspěchu. Až se jednoho dne narodila Hope, jako hotový zázrak z nebes. Vymodlené dítko, které mělo přinášet svým rodičům jen radost. Dětství měla prakticky totožné s dětmi svého věku. Jen s tou výjimkou, že na rozdíl od nich měla ocas a většinu času trávila pod vodní hladinou. Zpočátku se učila novým slovíčkům, věcem a objevům. Přes týden bývala převážně s matkou vzhledem k tomu, že otec byl často v práci. To se však měnilo o víkendech, které trávil se svou rodinou. Pro Hope byly tyto chvíle něčím krásným, ba dokonce nádherným. Pokaždé chtěla, aby každá minuta trvala minimálně desetkrát tolik, aby stihli prožít co nejvíce dobrodružství. Zajímavostí je, že nikdy nechodila do obyčejné školy. Rodiče trvali na tom, aby se učila pouze doma od nich. Stejně tak nikdy nevkročila na suchou zemi. Otec i matka se báli, že by ji společnost nepřijala mezi sebe. Dny i měsíce ubíhaly a Hope rostla pod dohledem báječných rodičů, se kterými si nemohla na nic stěžovat. V obyčejnosti a jednoduchosti je krása a tak to bylo i v jejím případě. Obyčejné dětství, které měla, se stalo tím nejkrásnějším vůbec. Den dvanáctých narozenin byl nejspíš tím nejšťastnějším, který kdy zažila. Poprvé totiž dostala povolení opustit jezero, ve kterém vyrůstala a vstoupit na pevninu. Začátky byly, pravda, krušné, jelikož nebyla zvyklá na to mít dvě nohy. Musela se naučit s nimi pracovat tak, aby vypadala pokud možno co nejvíc normálně. První dny absolvovala s četnými pády, kdy se prakticky pokaždé vracela s odřenými koleny. To byla denní rutina. Nyní však již dokáže vystupovat jako obyčejné lidské děvče. Snad jen slabý závan rybiny ji provází na každém kroku. Ačkoli tráví většinu času právě v jezeře, její rodina má na jeho okraji postavený dům. Ten je však zrakům okolí skryt - pokud jeho polohu někdo z rodiny nevyzradí. Chrání jej kouzlo dlouholeté rodinné přítelkyně - čarodějky.
Schopnosti (max. 2) * :
Hope, stejně jako její matka, disponuje schopností rozmlouvat s živočichy. Je však omezená pouze na komunikaci s těmi, kteří žijí ve vodě. Ryby a podobně, ty jsou bez problému. Na jakékoliv suchozemské zvíře její umění nefunguje, ačkoli to už kolikrát zkoušela.
Coby vodní víla dokáže bravurně ovládat vodu. Nikoli led, s tím nic nesvede. Pokud však jde o tekuté skupenství, dokáže prakticky cokoliv. Fontánky, vodotrysky a podobně nejsou problém. Aktuálně trénuje vyvolání vody z ničeho. Ještě není tak daleko, aby tuto část ovládla s přehledem. To má za následek fakt, že často skončí mokrá od hlavy k patě.
Vzhled:
Hope je drobná, nenápadná dívka. Díky své výšce se snadno ztratí v davu, čímž je i lehké ji přehlédnout. Ji samotné však tento fakt nevadí, alespoň je, dle vlastních slov, ohebnější a hbitější než lidé vyšší postavy. Po lopatky dlouhé vlasy, jež mají přírodně špinavě blond barvu, nosí s oblibou ve všech možných účesech. Nejčastěji je však viděna s rozpuštěnými kadeřemi, které ji volně splývají podél obličeje. Mnohdy jsou rozcuchané, když si postaví hlavu a rozhodne se, že si je jednoduše česat nenechá. Pod tenkým obočím se nacházejí oči, jejichž vnitřní koutky se mírně stáčejí směrem dolů. Samotná duhovka je barvy jasně modré, při pohledu z určitého úhlu se mohou zdát i světle zelené či šedé. Vše záleží na typu osvětlení a podobně. Oči lemují krátké, leč husté řasy, dodávající majitelce působení panenky. Krátký, rovný nos při přímém slunci pravidelně zdobí světlé pihy, které jsou taktéž rozesety po tvářích, jen ne již tak viditelné. Rty jsou plnější, ale do celkového vzezření obličeje skvěle zapadají. Jak horní, tak spodní ret jsou dokonale vykrojeny, až působí dojmem, že byly uměle domalovány. Co se oblečení týče, vyhraněný styl nemá. V jejím šatníku se nachází prakticky všechno, co je běžné u dívek v jejím věku. Nechybí trička, halenky, sukně, kalhoty a ani šaty. Dá se říci, že se vždy obléká příhodně k dané události. Oblečení si často mění za jiné i během dne, v závislosti na aktuální náladě či počasí. Co však nesnáší je to, když ji matka nutí nosit přeslazené šatičky, ve kterých vypadá jako výstavní panenka. To je její nejhorší noční můra.
Obrázky (0-5):

POVOLENO!

Krásné ^^