Cordelia Blackwood

Povaha:
I přes veškeré možné odlišnosti se snaží být přesně taková, jaká má každá normální dívka v jejím věku být. Zajímá se o módu, miluje hudbu, tanec a podobně. I přes svůj věk není v oblasti vztahů příliš zkušená. Doposud měla jen jednu vážnou známost, která však skončila asi před dvěma měsíci. To je však už dávno za ní, ačkoli zůstali dobrými přáteli. Nevelký počet vztahů je možná způsoben její vybíravostí, jak to často vidí okolí, ale pro Coru jde spíše o fakt, že jednoduše čeká na toho pravého, ve kterém by viděla skutečnou oporu. Zastává názor, že stále není kam spěchat a osud jí sám předurčí cestu. Přímo nesnáší typy, kterým jde jen o jedno a vidí v ní jen jednu z mnoha do sbírky či dokonce prostředek k povyražení. Z podobných individuí se jí, upřímně řečeno, zvedá žaludek. Naštěstí však může prohlásit, že s něčím takovým se ještě nesetkala, zatím. Ne, že by po tom nějak toužila, to vůbec ne.
K většině se už od počátku chová vstřícně. Cože je pro Coru samozřejmé, většinou? Inu, obyčejní lidé. Různé nadpřirozené bytosti.. to je něco jiného. Sama si ještě úplně nezvykla na to, že je z ní upír. Samotná přeměna proběhla teprve před pár týdny. Nezná vlastní dovednosti, schopnosti a ani sílu. Nejspíš by se hodilo, kdyby měla v zásobě nějaký bojový sport nebo alespoň zacházení se zbraní, jenže obojí v jejím repertoáru chybí. Zkrátka se neumí bránit, řekněme, obyčejným způsobem. Proto, když se ocitne v úzkých, nezbývá nic jiného, než přijmou svou novou, upíří podstatu. Dle jejího mínění se stále máme co učit, jak v mládí tak i ve věku pozdějším. Dokáže si celkem snadno získávat přátele, pro které by udělala téměř cokoliv na světě. Není zrovna moc upovídaná, což ostatním může po čase vadit. Avšak dáte-li ji dobré téma, ráda ho s vámi probere třeba i  do podrobností. Je-li to však třeba, nebojí se vyjádřit svůj názor. Jenže.. je to málokdy platné. Coby na kamarádku je na Coru vždy spolehnutí. Dokáže udržet tajemství, v životě by jej nevyzradila nikomu, ani kdyby byla v ohrožení ona samotná. Občas sama o sobě říká, že je dost přecitlivělá. Stejně tak dost dobře poznáte, jakou má právě náladu. Není vůbec dobrá lhářka a ani předstírání ji moc nejde. Na to je moc upřímná a otevřená okolí. V hloubi má však dobré a přátelské srdce, dostupné každému, kdo je toho hoden.  
Vypadá křehce, ale..ve skutečnosti tomu tak také je. Nemá ráda byť slovní nebo fyzické potyčky, vždy raději zavčasu zmizí, pokud je ještě taková možnost. Nebojí se objevovat nové věci a možnosti, i když při tomto místy utrží nějaký ten šrám. Za vůdčí typ by ji označil jen blázen. Cora je mnohem více následovník, který udělá vše, co se po něm chce. A ještě ochotně, více méně. Když je potřeba, umí zabrat, aby měla vše hotové tak, jak se patří. Jindy má zase chuť se na všechno vykašlat a ráno vůbec nevstávat z postele. Nejspíše jde o pravidelné těžkosti, které k jejímu věku už patří. Mezi její největší obliby patří také sport, kterému se věnuje prakticky denně nebo přinejmenším tehdy, když má zrovna volný čas. Má velmi kladný vztah k přírodě a zvířatům. Z toho důvodu ráda navštěvuje místa, kde může zkombinovat oboje. Ne vždy je to však možné, tudíž se spokojí i s postupnými návštěvami. Taktéž má ráda vodu, občas si i ráda zaplave. Nemusí to být zrovna přepychový bazén, dobře si vystačí i s jakýmkoliv přírodním jezerem, například. Jak již bylo zmíněno, její úplně největší vášní je hudba. Sama hraje na klavír a občas se doprovází i zpěvem. Do celé směsice zájmů, koníčků a zajímavostí je třeba také připočítat, že Cora má fotografickou paměť. Ta jí často dobře slouží, když se snaží naučit nové a nové věci. Protože i nyní, kdy již do školy nechodí, stále čte další a další knížky jen proto, aby se byť jen o kousíček zlepšila ve svých vědomostech. Jediným jejím problémem mezi zvířaty jsou pavouci, ze kterých má přímo panickou hrůzu. Když něco takového uvidí, raději co nejrychleji zmizí nebo skočí na první vyvýšený bod, který je v dosahu, navíc s notnou dávkou křiku. Což může být pro osobu, která s ní tráví čas dosti stresující, když se Cora jen tak sebere a skočí dotyčnému na záda. Tohle ale provádí jen v opravdu havarijních situacích, kdy už není zbytí.
Minulost:
Cora se narodila jako jedno z dvojčat v první polovině měsíce srpna v centru Nyru. Odkud ostatně také nevytáhla paty až dodnes. Společně se svým bratrem, který byl o pouhých pár minut starší, avšak vždy jí to milerád předhazoval. Rodina sice neměla peníze na rozhazování, ale špatně si také nežili. Otec prakticky celé dny jenom pracoval a na své děti neměl skoro žádný čas. Vychovávala je tudíž pouze matka, ke které měli sourozenci daleko silnější vztah.. Vyrůstali vcelku poklidně v rodinném domku a nic jim nechybělo. Chodili do jedné z obyčejných škol ve městě. Danielle sice nebyla jedničkářkou, ale vždy se jí dařilo s přehledem procházet ročníky. O přátele taktéž nebyla nouze,v sousedství bydlelo hned několik dětí stejného věku. O tom, že by vůbec někdy opustila svou rodnou zem ani jedinkrát nepřemýšlela. Proč by také měla? Zde bylo všechno, o čem doposud snila.Stejně tak mohla rozjet poměrně slušnou práci, která ji mohla garantovat spokojený život. Všechno měla perfektně naplánované. Celá idylka se začala rozpadat, když je jednoho dne navštívil bratr, který toho času měl již vlastní bydlení, rovněž v Nyru. Onen osudný večer se bok po boku vraceli z dlouhé procházky po městě, když se na hlavní ulici nechtěně připletli do jakéhosi pozdvižení. O tom, že se jednalo o vzpouru se dozvěděli až o několik dní později. Jedno však bylo jisté, nevypadalo to dobře. Všude byl hluk a lidé pobíhali sem a tam jako smyslů zbavení. Nikdo o tom nevěděl, ale pár místních mělo u sebe střelné zbraně. V zápalu boje a chtíče stříleli kolem sebe, bohužel však v neprospěch Cory a jejího bratra. Oba dva postřelili natolik, že jejich poslední minuty byly sečteny. Jakž takž se Cora stihla dostat do úkrytu, kde byla schovaná před děním okolo. Sama, bez bratra. Skutečně má být tohle její konec? Má zemřít v pouhých osmnácti letech jen kvůli tomu, že byla ve špatnou dobu na špatném místě? Budiž. Před očima se jí zatmělo, když její mysl vypověděla službu.
Další věc, kterou si dobře pamatuje, je ostré světlo jediné lampy, které osvětlovalo pokoj. Pokoj, který nepoznávala a ve kterém byla úplně sama. Zvědavost jí nedala a tak se vydala na průzkum. Z něhož vzešlo, že se ocitla v jednom hotelů. Jak se sem dostala ani kdo ji sem dostal si nepamatovala. Vrátila se tedy zpět do pokoje, umanutá zůstat tam tak dlouho, dokud k ní vysvětlení doslova nepřikráčí samo. A ono se tak skutečně stalo. Zanedlouho dovnitř vešel muž, vzhledově kolem třiceti let. Neznala ho, ale to teď nebylo důležité. Zdálo se, že má odpovědi na její otázky. To, co se dozvěděla, pro ni nedávalo smysl. Ale byla to pravda. Jen co slyšela, dle neznámého, vše nutné, zanechal ji v místnosti opět samotnou. Prý se už o sebe dokáže postarat. Od toho dne Cora dělá co může pro to, aby se udržela naživu. Přebývá v ulicích města, parku, v lepších případech v motele nebo u kamarádů. Domů se vrátit nemůže, především kvůli obavám z toho, co by se stalo.
Schopnosti:
- Dokáže přimět druhé aby cítili s vidělo to, co chce ona. Její schopnost tedy spočívá ve vytvoření iluzí, které jsou na první pohled nerozeznatelné od reality a někdy až moc opravdové. Tato moc má však i svou daň a to takovou, že při nadměrném používání je Cora velmi často oslabená. Při nadměrném používání ji může přivést až na pokraj mdlob. Taktéž může schopnost použít pouze na jednu jedinou osobu v daný čas.
- Je vynikající v plížení se. Když chce, nezaslechnete ji ani když stojí pár metrů od vás.
Vzhled:
První, čeho si můžete můžete všimnout jsou její dlouhé, kaštanově hnědé vlasy, sahající až do půli zad. Je na ně patřičně pyšná, jelikož za tím, jak vypadají a v jakém jsou stavu se skrývají dlouhé hodiny péče. Většinu času jsou rozpuštěné, jen výjimečně si je jejich majitelka sčeše do culíku či jiného účesu. Úzký, podlouhlý obličej je tvořen tenkým, tmavým obočím a čokoládově hnědýma očima. Další částí obličeje je rovný nos a světle růžové, plnější rty. Cora je vzhledem ke svému věku přiměřeného vzrůstu, měří přibližně 175 centimetrů. Hubenou, ne však vychrtlou postavu si pravidelně udržuje cvičením a nejrůznějšími sporty, ačkoli to ani není tolik potřeba, jednoduše není možné, aby si postavu zkazila. Výrazy v obličeji se prakticky nemění, vždy je usměvavý a na první pohled vstřícný. Nenechte se však zmást, může to být pouhá přetvářka. Skutečné emoce odrážejí především její oči, které prakticky nic neutají. Při prvním setkání se může zdát, jakoby ostatní propalovala pohledem. To však jistě není možné, pouze se snaží odhadnout, co je druhý zač a co od něj čekat. Dělá to pro případ, aby předešla pozdějšímu zklamání a možné osobní újmě. Líčení příliš neholduje, avšak pokud si to situace vyžaduje, samozřejmě se přizpůsobí. Co se stylu oblékání týče, přesně vymezenou představu nemá. Preferuje však tlumené, přírodní barvy před křiklavým, i když ani ty nejsou výjimkou. Nejčastěji vychází ven v riflích a obyčejném tričku, ve kterém se cítí pohodlně. Jindy musí být vše dokonalé až na takové úrovni, že by mohla působit dojmem, že jde na módní přehlídku. Jak již bylo zmíněno, záleží na příležitosti, na kterou se chystá. Na krku vždy nosí řetízek s drobným přívěskem ve tvaru kříže, který dostala od bratra ještě jako dítě. Dá se také vícekrát omotat kolem zápěstí, čili se dá použít i jako náramek. Na vnitřní straně levého zápěstí má již od dětství malou jizvu, pár dalších má šikovně skryté před zraky okolí.
Obrázky: